Naše obec

Dominantou obce je barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1693. Zhruba 200 metrů od něj se nachází kaple U Matičky se studánkou, kterou napájí přírodní zdroj pitné vody vyvěrající ze země. Od nepaměti jsou jí přičítány léčivé účinky. Mezi další památky patří dva kamenné kříže a Jiřičova mariánská pieta z roku 1847. V parku u kostela se nachází památník vojákům padlým ve světových válkách. Za zmínku stojí také dům čp. 100, ve kterém se narodil kněz, spisovatel a národní buditel Josef Alois Kouble (1825–1886), který je zpodobněn v Raisově románu Zapadlí vlastenci jako páter Chvála. V obci se dále nachází rodinná restaurace a penzion Dřevěnka, která byla v roce 2011 zapsána na seznam kulturních památek.

V údolí potoka Vošmendy je možné povšimnout si nejen přírodních krás, ale i památek lidové architektury, jako jsou například bývalý mlýn či obytná stavení, které si zachovaly ráz z dob svého vzniku. Historie Podbozkova je úzce spjata se zmíněným potokem Vošmendou. Na jeho toku se hojně nacházela železná ruda, která sem v době středověku přiváděla horníky a hamerníky. Dle některých zdrojů sahá zdejší těžařská historie až k roku 1080, kdy na zalesněném kopci vlevo od budovy bývalého ovčina založili benediktinští mniši malý hrádek a pod ním v údolí pak osadu zvanou Bedkovice, jejíž obyvatelé se měli těžbou zabývat. Hrádek nad Bedkovicemi vzal v pozdějších válkách za své, avšak dodnes se část obce Bozkov nazývá „Na Hrádku“. Bedkovice jsou naposledy zmiňovány ve farních záznamech roku 1657 v souvislosti s platbou povinného desátku.

Budova místní školy poskytuje vzdělání žákům prvního stupně. Škola je dodnes vedena jako malotřídka, kde se společně v rámci jedné třídy vzdělávají žáci různých ročníků. Jednu třídu navštěvuje průměrně 10 žáků. V patře budovy se nachází dvě učebny, sborovna a ředitelna, v přízemí jsou pak situovány šatny, kotelna a tělocvična, která je hojně využívána i místními sportovními spolky. Součástí školy je i knihovna a vzdělávací centrum. Zázemí knihovny je využíváno nejen místními žáky během výuky, ale i pro konání drobných kulturních akcí. Budova školy byla v průběhu let mnohokrát modernizována, stejně jako budova mateřské školy, která stojí na opačné straně náměstí. Ke škole přiléhá školní zahrada, která byla rekonstruována pro víceúčelové využití. Dominantou zahrady je dřevěný altánek, ve kterém při příznivém počasí probíhá školní výuka. Víceúčelové hřiště využívají nejen místní, ale i návštěvníci obce, jejichž hlavním cílem bývá návštěva Bozkovských dolomitových jeskyní.

První písemná zmínka o zahájení školní výuky v Bozkově sahá až do roku 1749. Nejprve se učilo takzvaně „po domích“ – škola se stěhovala z jednoho selského stavení do druhého. Výuka probíhala za plného chodu statku, a tak byla doprovázena ruchem a každodenním děním. V jedné místnosti probíhalo řízení domácích prací, příprava jídla i neméně hlučná výchova menších ratolestí. V roce 1773 se konala dražba chalupy čp. 40, kterou zakoupila obec napůl s farářem jako stálé místo pro školu a „pro lepší zaopatření učitele“. Dům měl přídomek Na Můstku, protože vedle chalupy vedla krátká lávka přes strouhu odvádějící dešťovou vodu z cest a přilehlých pozemků do rybníčku na návsi. V roce 1876 vyrostla na místě původní chalupy nová škola, ve které se učí dodnes. V tom roce navštěvovalo školu celkem 176 dětí docházejících z místa i blízkého okolí.