Historie:
Písemně je doloženo, že v Bozkově hráli místní ochotníci již v době pruských válek, přesně v roce 1750. Pražští herci si přijeli zahrát do Bozkova divadlo v roce 1777. Hrálo se na propůjčených lukách, u kostela, v kostele i na hřbitově. V zimě pak v některých chalupách,kde byla k dispozici větší světnice.
Pochopitelně, že k provozování divadelních představení i výběru her dávala tehdy souhlas vrchnost, později pak krajské úřady. Za vstup na představení se vybíralo po groši šajnu. V nejstarší době se představení Umučení Páně, zúčastnil i majitel
panství Hrubý Rohozec Ferdinand Ignác Desfours, který v té době dlel v Bozkově na faře. Za vynikající ztvárnění role židů odměnil dva představitele vědrem piva ze semilského pivovaru.
Již v této době mělo bozkovské divadlo výborný zvuk a široký ohlas, takže ho navštěvovali diváci z Turnova, Rovenska, Sobotky i Mnichova Hradiště. Jeviště, rozumějme jednoduchá pódia, byla často vypůjčována. Konstrukce jeviště byla prostá, vybavena dvěma oponami - hlavní
a zadním horizontem. Kulisy bývaly též pouze dvě. Jedna představovala obytnou místnost, druhá les s hradem.
Několik slov ke hrám:
Tak např. první adventní neděli roku 1865 se hrálo představení Duch času, za 14 dní na to Muka chudé ženy, 26. prosince téhož roku Zlý jelen a na Nový rok 1866 byla hra reprízována.
Došlo též na osobní spory, takže v roce 1872 bylo divadlo prodáno do Sklenařic za 120 zlatých. Když se v Semilech v roce 1874 bourala stará radnice, koupili naopak bozkovští ochotníci celé divadlo, které v ní působilo. Na jeho oponách byl obraz Karlova mostu a Hradčan.
Toto divadlo sloužilo místním ochotníkům až do roku 1901. Od podzimu 1919 do října 1922 se divadlo provozovalo v různých místech, zejména v 1. patře místní hospody. Po dostavbě sokolovny našli divadelníci v ní svůj stálý stánek, ve kterém hrají dodnes.
Na dokreslení je třeba ještě poznamenat, že čtenářsko-ochotnický spolek Tyl byl založen v roce 1888 a v roce 1918 se spojil s dramatickým odborem jednoty Sokol. O každém představení pořizoval jednatel souboru podrobný záznam, kde hodnotil nejen jeho průběh, ale i výkony představitelů hlavních rolí. Uvedené ručně psané záznamy jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Semilech, včetně pořízené fotodokumentace.
Současnost:
Ojedinělou osobnosti podkrkonošského amatérského divadelnictví byl pana Vratislav Ouhrabka (22.1.1931 - 4.2.2009), který se zasloužil o rozvoj bozkovského divadla jak mládežnického, dospělého i loutkářského. Za úspěšnou a vytrvalou divadelní činnost obdržel
v letech 1965,1983 a 1988 čestná uznání a v roce 2003 Zlatý odznak J.K.Tyla, nejvyšší to sokolské vyznamenání.
Po odchodu tohoto významného představitele bozkovských ochotníků, který byl nejen režisérem, autorem veškerých scén, ale i výborným hercem se režie ujal nadějný herec, pan Jiří Doubek.
Každý rok bozkovští ochotníci nastudují novou hru, když premiéra je uvedena v bozkovské sokolovně v období vánočních svátků. Dále s touto hrou následují zájezdová vystoupení (Bystrá nad Jizerou, Mříčná, Kruh, Jilemnice, Koberovy, Roprachtice). Nelze opomenout opětovné
divadelní vystoupení v Bozkově, které bozkovští ochotníci sehrají pro seniory semilských soc.služeb. Posledním vystoupením nastudované hry je každoroční účast na krajské přehlídce vesnických divadelních souborů v Josefově Dole.
Dětské představení je nastudováno také jedno do roka, když režií dětských her se po odchodu Vratislava Ouhrabky ujala Dobroslava Prokopová. Vystoupení se koná v bozkovské sokolovně a nepsanou tradicí se stalo uvedení reprízy této hry v bozkovské sokolovně pro školáky
základních škol ze Semil, Bozkova a Jesenného. Tato velmi záslužná činnost paní Dobroslavy Prokopové je příslibem pokračovaní dlouhodobé tradice a tvůrčí návaznosti bozkovské divadelní rodiny.
Každoročně v měsíci lednu sehrají bozkovští loutkoherci tři představení pro nejmenší děti, když stálá scéna je po dobu těchto vystoupení zřízena ve velké zasedací místnosti místního obecního úřadu.
Souhrnem je nutné podotknout, že soubor dospělých nyní čítá 25, dětský 15 a loutkoherecký 10 ochotníků.
